Společenství a jeho rozšiřování

Zdravím Vás vespolek,

už delší dobu řešíme ve našem společenství otázku rozšiřování členů. Probírali jsme to opravdu z několika stran (i když jich je jen omezené množství :)). Výsledkem je mírná rezignace a konstatování, že naděje je v našich dětech.
Před časem mi moje známá poslala myšlenku, která mě oslovila. Posílám Vám ji, možná osloví i Vás.

Podle mě je použitelná i pro jiná společenství.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Autor: Rastislav Dvorový Dne: 12.9.2017

"A každý ze zástupu se snažil dotknout se ho, neboť z něho vycházela síla a uzdravovala všechny" (Lk 6,12-19).

To je to, co se dělo s Učitelem, když se setkával s davem. Jeho uzdravující silou je schopnost komunikovat, zprostředkovávat život: život nezničitelné kvality, který je schopen odolávat a dokonce zvítězit nad smrtí. Ale to je i to, co by se mělo dnes stát tomu, kdo se setká s Ježíšovými učedníky, s těmi, kteří věří jeho poselství a důvěřují jeho slovu do té míry, že je přijímají, zvnitřňují a dělají ze svého vlastního základní životní rozhodnutí. To je to, co očekáváme, když vstupujeme do křesťanského společenství: že se tam setkáme s lidmi, kteří umějí zprostředkovat život, život solidarity, sdílení dober, vzájemného odpuštění. Učitel ve svém lidství "uzdravoval všechny", bez obav, zda to byli svatí, nebo hříšníci, neboť u stolu života je místo pro každého. Často dnes žádáme lidi, aby byli v souladu s různými předpisy a normami, i když jde o přistupování ke svátostem. Ale Ježíš nás učí, že "být v souladu, v pořádku, v dobrém stavu" znamená přijmout jeho poselství a podle něho utvářet svůj život, tedy uskutečnit změnu, a to není podmínkou, abychom k Němu mohli přistoupit, nýbrž důsledkem setkání s Ním. Často vyžadujeme nejprve obrácení. Podle nás má předcházet otevření dveří, ale obrácení je výsledkem setkání s Ježíšem, které se uskutečňuje ve společenství mužů a žen "shromážděných v jeho jménu", kteří vytvářejí prostor, v němž "On je mezi nimi, v jejich středu". Dokud naše křesťanská společenství nedokážou vytvořit tento prostor, vždy zůstanou uzavřenými malými zahrádkami, vhodnými pro malé mentality žijící ve strachu ze ztráty toho málo, co ještě zbylo.

Související články

O vztahu sňatku ke Slovu

Stáhnout jako PDF verzi Svatba neboli svátost manželství je poslední svátostí v jejich celkovém organismu, neboť určitou dobu po svatbě se obvykle narodí dítě a následuje křest…

Číst dále